Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium vlivu požárů skládek komunálních a průmyslových odpadů na kontaminaci životního prostředí, produkty hoření pryže a halogenovaných polymerů
Sikora, Henryk ; Hroch, Martin (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou požárů komunálních a průmyslových odpadů, zejména pryže a halogenovaných polymerů. Při hoření těchto materiálů dochází k uvolňování značného množství škodlivin do složek životního prostředí. Analýzou vzorků podrobených tepelnému rozkladu v laboratorních podmínkách byly zkoumány vznikající charakteristické látky v závislosti na podmínkách hoření. Šíření těchto látek do životního prostředí bylo sledováno u vzorků ovzduší, vody a půdy odebraných během reálných požárů, ke kterým došlo v letech 2007 – 2011 v Západočeském kraji. Většina vzorků byla analyzována pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Dále byl zkoumán vliv hasebních metod a použití hasebních prostředků na vznik a šíření produktů hoření, především do půdy a vodních zdrojů.
Environmentální dopad produktů hoření
Ročňáková, Ivana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem produktů hoření a jejich vlivem na životní prostředí a organismus člověka. Je zde vysvětlena podstata hoření a podmínky, za kterých hoření vzniká. Při tomto ději je vyvinuto velké množství různých sloučeniny. Jako konkrétní příklady byly z anorganických sloučenin vybrány následující: oxid uhelnatý, oxid uhličitý, oxid siřičitý, sulfan, chlorovodík, kyanovodík, nitrozní plyny a amoniak. Z organických sloučenin bylo vybráno pouze několik příkladů, protože při hoření například plastů nebo po následném hašení hasícími přístroji je vyvinuta velmi rozmanitá paleta organických látek. Toto pestré složení látek někdy nelze ani přesně zjistit. Z celé řady sloučenin byl vybrán fosgen, formaldehyd, acetaldehyd, PAU a extrémně toxické látky. Při hoření se škodlivé látky dostanou nejdříve do ovzduší a pak se mokrým či suchým spadem dostanou do ostatních složek životního prostředí. Tyto produkty hoření mají různorodý negativní dopad jak na člověka, tak na životní prostředí. V některých případech mají tyto látky až fatální následky na všechny složky životního prostředí.
Adaptabilita lesních půd mírného pásma na požáry
Švábová, Bára ; Jílková, Veronika (vedoucí práce) ; Devetter, Miloslav (oponent)
Tato rešeršní práce se zabývá adaptabilitou půd lesů mírného pásma na požáry, protože s klimatickou změnou se očekává vyšší frekvence a intenzita požárů v lesích mírného pásma. Navíc se v důsledku klimatické změny předpokládá posun hranice lesa směrem na sever, tudíž budou lesy mírného pásma postupně pravděpodobně nahrazeny středomořskými lesy, kde je frekvence požárů v současnosti vysoká. Jak moc oheň naruší vlastnosti půdy závisí na intenzitě, závažnosti, frekvenci a klimatických podmínkách, které působí po požáru. Požár v lesích mírného pásma negativně ovlivňuje především obsah organické hmoty, který dále ovlivňuje fyzikálně-chemické i biologické vlastnosti. Nejdůležitější pro obnovu vlastností půd lesů mírného pásma je tedy obnova organické hmoty, která souvisí s obnovou vegetace. Po porovnání se studiemi z boreálního a středomořského lesa bylo zjištěno, že doba obnovy půd lesů mírného pásma je podobná době obnovy půd boreálního lesa. Při obnově půdy po požáru mohou napomoct půdní vlastnosti jako je zvýšení obsahu pyrogenního uhlíku, rychlá obnova či zvýšený počet jedinců hub a bakterií a zvýšená stabilita agregátů. Tato práce je důležitá v kontextu klimatické změny a mohla by napomoci v přípravě strategií, které podporují obnovu a stabilitu půd po požárech.
Obraz přírodních a antropogenních katastrof v současném audiovizuálním prostoru - (hlavní české zpravodajské relace ČT, Nova, CNN Prima News)
Doubravová, Zuzana ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Bakalářská práce s názvem Obraz přírodních a antropogenních katastrof v současném audiovizuálním prostoru (hlavní české zpravodajské relace ČT, Nova, CNN Prima News) se zabývá sledováním mediálních výstupů v hlavních zpravodajských relací České televize, TV Prima a TV Nova ke katastrofám. Teoretická část se nejprve zaměřuje na definici pojmu katastrofa a dále poskytuje stručný historický náhled na počátky pokrývání katastrof v audiovizuálním zpravodajství, zachycuje hlavní proměny problematické prvky novinářské role během jejich pokrývání. V neposlední řadě sleduje novodobé technologie užívané k jejich pokrytí a popisuje psychologické dopady audiovizuálních zpravodajských výstupů ke katastrofám. Hlavním předmětem zkoumání v analytické části je způsob pokrývání a mediální obraz povodní 2020 v České republice, australských požárů 2019 až 2020 a hurikánu Laura 2020 ve Spojených státech amerických, a to v hlavních zpravodajských relacích České televize, televize Prima a Televize Nova. Součástí je i stručná charakteristika zpracovávaných relací a vybraných katastrof. Cílem práce je uvést problematiku do kontextu, provést analýzu odpovídajících segmentů ve vybraných relacích a vzájemně je porovnat. Práce využívá obsahové analýzy a komparace. Jedná se o případovou studii.
Biologie datlíka tříprstého
Navrátil, Martin ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ve své práci se pokouším zjistit, jaký vliv má lesnické hospodaření na výskyt datlíka tříprstého. Datlík tříprstý je "vlajkovým" druhem bezzásadového lesa pralesního typu a proto vyžaduje naší pozornost a ochranu. V práci jsou použity i výsledky studií sesterských druhů datlíka tříprstého ze Severní Ameriky. Hlavními kapitolami jsou vliv fragmentace porostů, vliv zdravotního stavu porostu a na závěr vliv potravní nabídky na výskyt a chování datlíka.
Vzájemné interakce požárů s formami nadložního humusu a edafonem
Martinovská, Aneta ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Cílem bakalářské práce je prozkoumat otázku, zda existuje nějaké spojení mezi rychlostí dekompozice opadu, odstraňování opadu z povrchu půdy bioturbací a četností a intenzitou požárů. Práce detailně popisuje mechanismus požárů, faktory ovlivňující frekvenci a intenzitu požárů a jejich ekologické dopady. Všímá si zejména role dostupnosti paliva pro průběh požáru. Popisuje závislost mezi kvalitou paliva, jeho množstvím a rychlostí jeho akumulace a četností a intenzitou požárů. Zejména si pak všímá hromadění paliva na povrchu půdy v podobě více či méně rozloženého opadu. Práce poukazuje na to, že množství tohoto paliva závisí na kvalitě opadu, jeho produkci, ale také na rychlosti, s jakou se opad (palivo) na povrchu půdy rozkládá, a jak rychle je případně zapravován do půdy bioturbací půdních organismů. Práce si dále všímá faktorů ovlivňujících intenzitu bioturbace a rychlost dekompozice a představuje faktory ovlivňující tvorbu forem nadložního humusu. Dále poukazuje na možnou závislost mezi těmito formami humusu a četností výskytu požárů. Zároveň uvádí, že i přes velmi intenzivní hledání v odborné literatuře takřka neexistují práce, jež by toto myšlenku explicitně testovaly, i když řada studií přináší pozorování, která nepřímo naznačují, že rychlejší odstraňování opadu z povrchu půdy snižuje riziko...
Dlouhodobé disturbance v temperátních horských lesích a jejich projev v různých proxy datech
Pavlišová, Adéla ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Moravcová, Alice (oponent)
Ve své práci představuji hlavní disturbanční činitele mající vliv na horské temperátní lesy ve střední Evropě - vítr, kůrovce a požáry a upozorňuji na jejich vzájemnou provázanost. Zabývám se především popisem jejich vlastností, výsledky jejich činnosti, ekologickým přínosem a vlivem klimatu na jejich působení. S přibývajícími suchými a teplými roky se zvyšuje rozsah, intenzita i frekvence disturbancí a je proto důležité pochopit jejich roli v minulosti a připravit se tak na budoucí vývoj nejen našich lesů. Metody, kterými lze jejich historie zkoumat, nám poskytují tzv. proxy data (nepřímá data), která se od sebe v různé míře liší svou výpovědní hodnotou. Informují nás o různých časových i prostorových škálách s různým stupněm přesnosti. Všechny metody, které ve své práci uvádím, nám do jisté míry poskytují proxy data o klimatu, které s disturbančním režimem úzce souvisí. Pouze některé přímo dokazují proběhlou disturbanci, například skrze sedimentární nálezy uhlíků. Cílem mé práce bylo naznačit možné komplikace, ale také výhody, které vznikají při kombinování jednotlivých metod.
Psychologické profilování pachatele a možnosti jeho využití v případech žhářství
Linhartová, Barbora ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychologickým profilováním pachatele a možnostmi, které nabízí v případech žhářství. Nejprve představuje profilování jako vyšetřovací metodu, její historií, z jakých informací profil vychází, jaké informace obsahuje a jak vzniká. Dále se zabývá problematikou požárů, jejich vyšetřováním a klasifikací záměrně způsobených požárů. Představuje i jednotlivé subtypy pachatelů žhářství. Následně se věnuje již samotnému profilování žhářství a představuje základní přístupy k profilování. V závěru se autorka snaží o využití získaných poznatků při pokusu o analýzu dvou případů žhářství z hlediska jejich možného profilování.
Svět očima raně novověkého měšťana
Sojková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnímání mimoměstských událostí jednotlivými měšťany, čímž analyzuje pohled raně novověkého obyvatele českého města na okolní svět a možnosti, které měl takový člověk, aby se o dění okolo sebe dozvěděl. Děje se tak za pomoci rozboru mimoměstských událostí, které byly zaznamenané ve vybraných kronikách, vzniklých v letech 1575-1600, tedy v období, které je považováno za takzvaný "zlatý věk českých měst". Nejprve je nastíněno prostředí, ze kterého pocházeli jednotliví autoři kronik a které tudíž mohlo mít podstatný vliv na výběr událostí, které měšťané do svých prací zařadili, tj. postavení konkrétního města, vzdělanost v zmíněném období nebo osobní život pisatelů. V další části je za pomoci rozboru jednotlivých typů zaznamenaných informací (například turecké války, úmrtí významných osob, požáry, sněmy ad.) popisován obzor autorů, jinými slovy to, jaké události byly nejvíce zaznamenávány, a tudíž shledávány zajímavými a nevšedními, a jakým okruhům se konkrétní kronikáři nejvíce věnovali. Tímto způsobem je blíže nahlíženo na myšlenkový svět raně novověkého měšťana, který nám z důvodu absence jiných než úředních pramenů často zůstává utajen, a na impulsy, které takového člověka ovlivňovaly, formovaly jeho životní názor a určovaly, co zanechá příštím generacím.
Biologie datlíka tříprstého
Navrátil, Martin ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ve své práci se pokouším zjistit, jaký vliv má lesnické hospodaření na výskyt datlíka tříprstého. Datlík tříprstý je "vlajkovým" druhem bezzásadového lesa pralesního typu a proto vyžaduje naší pozornost a ochranu. V práci jsou použity i výsledky studií sesterských druhů datlíka tříprstého ze Severní Ameriky. Hlavními kapitolami jsou vliv fragmentace porostů, vliv zdravotního stavu porostu a na závěr vliv potravní nabídky na výskyt a chování datlíka.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.